::obrázky:: ::fotogalerie:: ::čítárna::
 	
Čekám na úplněk. Už třetí hodinu… Sedím pod Měsícem a čekám, 
až doroste. Jde mu to pomalu, je ho sotva půl.  Vlastně se zdá, že za ty
tři hodiny vůbec nenarost. Vždyť Ektel říkal, že narůstá… Určitě to zase
zmotal, vědátor jeden potrhlá. Pudu domu, začíná být zima. Úplněk dnes 
nebude. Možná někdy jindy… Prý za úplňku…
"Fuj to sem se lekla! Ektele, ty ses zbláznil! A nesměj se mi. Mimochodem,
ten tvůj Měsíc vůbec neroste."
"Jaktože neroste? Podívej! Když má tenhle tvar, tak dorůstá, když je 
vyklenutej na druhou stranu, ubývá. Co se tak díváš?"
"Sem tu už tři hodiny a ještě nenarost ani o kousek."
"No," znejistěl. "To se na něj musíš přijít podívat tak za tři dny. Měsíci 
to trvá dva týdny, než z ničeho naroste v úplněk."
"Dva týdny?! A tos nemoh říct rovnou? Víš, jaká je tady zima?"
"Tak promiň, nenapadlo mě…" odmlčel se a pevně stiskl rty.
"Co tě nenapadlo?" chtěla vědět Etia.
"Je zima, pojď domu, akorát tu nastydneš."
"Jestli nastydnu, tak za to můžeš ty, protože dáváš neúplný informace."
"Jo, to máš pravdu… Víš, že prý za úplňku…?"
"Vim. Pojď, je mi zima."