::obrázky:: ::fotogalerie:: ::čítárna::
 	
Most

Stál na mostě a díval se do vody. 
V dáli mizel už patnáctý kvítek unášený vlnami. 
Vždy počkal, až mu zmizí z dohledu a pak pustil po řece další.
Slunce už zapadlo.
Nepřišla.
Ani včera, ani dnes.
Stejně jako předevčírem a stejně jako už celé týdny předtím.
Zhluboka si povzdechl a hodil do vody další květ.
Třeba přijde zítra.
Počkal, dokud se poslední kvítek neztratil za ohybem řeky. 
Pak přešel most a zamířil do lesa. 
Chvíli na to se obrys jeho postavy rozplynul v nastávajícím šeru.